Kde noci měsíčné a rozsvětlená rána,
zpěv ptáků, květy kde a žhavá poledne?
Bezlistý stojí strom, jsou pole zaorána,
a na všem smutek jen, kam oko dohlédne.
Prořidlé listoví, zarudlé, na zdi plane,
a z aster záhonu je cítit vlhký dech...
V světničce zšeřené a teplem zadýchané,
za oknem zelená se, lesem voní mech.