Jak vlny bouřící, jež o břehy se tříští,
ve stálém zápasu se lidstvo zmítá,
v boj neustálý jeho hledí hvězdy noci,
i nový den, jenž mladým jitrem svítá.
A země žíznivá krev pije bez ustání,
a sotva těžký žal a všecku bolest
na bílých křídlech svých ku Bohu slitovníku
andělé smutní k nebi mohou donést.