Ten dobrý hoch pod vypůjčenou maskou
prý dávno starý smutek kryl,
a ztrnulý ač škleb ten jeho tváře,
vždy smíchu lačné stále ještě lákal,
on dlouho prý už smutný byl!
Teď na nejvyšší strom on pověsil se,
v rolničkách vítr nechal hrát,
pod stromem v trávě maska jeho leží –
V tvář bledou slunce zvědavé se dívá:
On nechce, nechce se už smát...!