To moudré, milé dítě snivých očí,
jež dlouhý má a jemný vlas,
to básník byl, jenž pro ztracené dětství
po celý život lkal – teď dobrotivý
mu vrátil Bůh ten dětství čas!
Však dítě divné je a příliš moudré
a smutné nyní napořád –!
Nic netěší je, nesměje se, pláče,
jen po měsíci vztahuje své ruce,
a nechce, nechce si už hrát..!