Slyšíš, jak vítr tam sténá a kvílí?
Vzpomínka dávných těch vrací se chvil,
do snů a pohádek dětskou když duší
provázel větru hlas a jeho kvil.
Slyšíš, jak vítr tam sténá a kvílí?
V pohádek knížce už neumíš číst.
Na oknech smáčených šumění deště,
ve větru zmítá se urvaný list.