Roky šly a přešly,
mrtvé míjel čas,
na poli stál tiše,
zelenal se klas.
Cestou podle polí
z jara měšťák šel,
klas ten zelenavý
v polích neviděl.
Vlnila se pole,
rostl klas a zrál,
měšťák nevšímavě
cestou chodil dál.
Skřivan jásal v modru,
pole žloutla kol,
úrodu svou svážel
rolník do stodol.
Každým rokem pole
svoje zaoral,
rok co rok na poli
rostl klas a zrál.
Roky šly a zašly,
život byl jak sen,
měšťák na svém stole
chléb měl každý den.
Roky šly a přešly,
válečný byl čas,
na poli stál tiše,
zelenal se klas.
Cestou podle polí
měšťák zase šel,
co hovoří klasy
nyní rozuměl.
Rostl klas a dozrál,
měšťák cestou šel,
polí dech mu náhle
chlebem zavoněl.
V žluté lány polí,
když se zahleděl,
jakby štědrou dlaň teď
otevřenou zřel.
Jak když vlídná slova
úzkost konejší – –
na rtech chvěla slova:
Chléb náš vezdejší...