Byl večer už, podzimní čas,
podzimní večer v chladu has,
a v zraku stářím pohaslém,
stesk zoufalý nad marným snem.
A rozbolněných srdcí žal
do chladu, do tmy žaloval,
že na všem, na všem leží sníh,
že srdce mrzne v závějích.
Že smutno, smutno ve světě,
že v podzim jaro nezkvete.
Byl večer už, lkal větru hlas,
podzimní večer v chladu has.