Bílé ruce těšily mne, ženy vlídné dlaně,
až se z vojny domů vrátím vzpomenu si na ně.
Moji mrtví kamarádi leží v širém poli,
vlídné dlaně zeptaly se: co tě hochu bolí?
V horečném snu viděl jsem je, jak se k čelu chýlí,
jakoby se s nebe schvěli motýlí dva bílí.
Bílé ruce požehnané, utěšivé dlaně –
až se z vojny domů vrátím, vzpomenu si na ně.