Na stráni, nad mlýnem podzimní mlhy,
ticho a prořidlý list,
z údolí jako by s babičkou navždy
odešel život a ze všech tu míst.
Jako by všecko tu tesknilo po ní,
Bělidlo staré, mlýn, dvorek i stráň,
nezjeví pozdnímu chodci se cestou
pod čepcem babičky šedivá skráň.
Odešli dávno už, kdo tady žili,
mrtva je radost i žal,
všecko, co pokorně člověk
z ruky tu boží kdys vzal.
Odešli všichni a jiné jsou časy.
Podzimní vítr leh’ do zvlhlých trav.
Jenom tam, pod strání, starou svou píseň
hučí a zpívá si splav.