Skip to content
1872–1937

21. BÍLÁ HORA. (III.)

Karel Babánek

Tmí se. Pláň mrtvě tu leží. Nesmírný smutek a stesk. Noci té na nebi ani nesvitne hvězd chladný lesk.

Mrtvý kdos, drahý tu leží. Nic jeho neruší klid – Dole tam kolkolem všady usíná lhostejný lid.

Tmí se. Jak tisíce stínů vstalo by na polích těch. Večer jak šel jsem, nesmírný plání jak zdvih by se vzdech.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
21. BÍLÁ HORA. (III.) · Karel Babánek · Poetry Cove