Skip to content
1872–1937

18. Už k večeru se chýlí

Karel Babánek

Už k večeru se chýlí a zvoní klekání, ku spjatým rukám Kristus se s kříže naklání.

Je letní večer tichý, a voní obilí. Dva stíny cestou ke vsi splynuly na chvíli.

Kdos’ měsíc velký, bílý jak zdvih by v rukou svých, a lehký vánek vlnou přeběhl po polích.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
18. Už k večeru se chýlí · Karel Babánek · Poetry Cove