Klid večera se klade
žloutnoucích do polí –
v ty chvíle zamlčení
už všecko dobolí.
K bledému nebi stoupá
kouř z nízkých stavení,
na prahu usedají
po práci znavení.
Večera tichem dlouho
zní harmoniky pláč –
do noci ještě teskní
kdes roztoužený hráč.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
15. Klid večera se klade · Karel Babánek · Poetry Cove