Skip to content
1872–1937

1. Na moři loďka pluje,

Karel Babánek

Na moři loďka pluje, bez konce vody jsou, a kol vrátké se lodi vysoko vlny dmou.

A člověk smutně ptá se lhostejných nebe hvězd, chvil míjejících věčně a nekonečných cest,

kde cil, věcného klidu toužené břehy jsou? A moře odpovídá plynoucí vlny hrou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
1. Na moři loďka pluje, · Karel Babánek · Poetry Cove