Skip to content
1869–1925

VIII. Dík za návrat vojínů.

Jindřich Šimon Baar

Před rokem prosily děti Tvoje za návrat otců svých z války, boje.

Tenkráte volalo každé robě za bratry, příbuzné vroucně k Tobě.

Válka je skončena, vojsko doma, proto dnes děkujem svýma rtoma:

Dal bych Ti, Ježíšku, dal bych za to, kdybych byl bohatý, stříbro, zlato.

Jsem však jen maličké, chudé děcko, prosté mé srdíčko – toť mé všecko.

To moje srdíčko Tvé teď jesti, žes chránil tatíčka od neštěstí.

I moje srdíčko Tobě patří, žes chránil před smrtí život bratří.

Nesu své srdíčko malé, nuzné za všecky vojáky, za příbuzné.

I srdce matičky, třeba chudé, také Tvým, Ježíšku, nyní bude.

Kdož se k nám vrátili zdrávi, svěží, i jejich srdíčka k Tobě běží.

Na místo díků všech nyní s plesem všecka svá srdíčka Tobě nesem.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VIII. Dík za návrat vojínů. · Jindřich Šimon Baar · Poetry Cove