Sedí stařec bělovlasý,
pod ním leží věrný pes...
Starocha co trápí asi?
Zamyšlen proč hledí v les?
Sedí stařec šedohlavý
v oblouk sehnut jeho hřbet...
Podryto proč jeho zdraví?
Otravný kde ukryt vřed?
Ponuře proč v lesy hledí,
proč je smuten, proč tak bled,
proč tu v tichém pláči sedí,
šepce vše teď jeho ret:
„Dnes rok zasmíli se páni,
Chodsko přišlo vo syna,
dnes rok – – visíl Kozina – –“