Ty těžké vůně, které z květů kanou
za letních nocí mdlé a opojivé,
kdy velké bílé hvězdy do tmy planou
a slavík lká své písně smutné, snivé,
ty těžké vůně nocí všech i květů
do sebe vsálo tělo tvoje bílé,
to plný vůní chrám a plný vzletu,
na jehož prahu sním za noční chvíle...