Skip to content
1868–1947

PÍSEŇ.

Otakar Auředníček

Kéž ve tvé ručce byl bych květ, bych líbal ji vždy zas a zas, kéž byl bych v poli zlatý klas, jenž smí kol šatů tvých se chvět.

Kéž malý brouček byl bych, v ráz bych pod tvou nožku zhynout vlét, kéž byl bych pták, bych mohl pět o nesmrtelnosti tvých krás.

Kéž motýlem bych byl, v tvůj vlas bych jako v tmavou síť se vplet, svůj zlatý pyl bych dal ti hned a zvolna pak v tvé ručce shas...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PÍSEŇ. · Otakar Auředníček · Poetry Cove