Jen časem dotkne retů mých se v snění,
a naše oči do sebe se vpíjí
a tonem zas ve všeho zapomnění,
má duše vínem polibků se spíjí.
Kol ticho. Údery jen srdcí pějí,
jež na sobě ve sladkém rytmu leží,
a všechny struny duše svorně znějí,
jak po nich jemné prsty lásky běží.
A mezi tím, s očima přivřenýma
co nad tebe se divým citem skláním,
zuřivá touha duši moji jímá,
tě zavražditi samým objímáním.