Ještě nezhojeny rány tvoje,
od cizinců jaké’s zakusila,
by však síla tvá se udusila,
nové vypryšťují bolů zdroje.
Vrhnou na tebe se běsné roje,
nutí tě, bys jedu kalich pila,
bez Boha bys ve nevěře žila,
smrtící bys podstoupila boje.
Drzou rukou chrám se przní Boha,
v lichou čáka osvětu se klade,
svatyně tvé drzá šlape noha.
Svléci národ chtíce z náboženství
mamem ničí tělo jeho mladé –
či blud života je rukojemství? –