Znám já zahrádečku
plnou krásných květů,
ji bych nezaměnil
za cenu všech světů.
Bůh ji vypěstoval
v srdci zbožných dítek,
vlastní rukou vsadil
mnohý vonný kvítek.
Mezi všemi květy
jeden krásou slyne,
z něho mocným proudem
sladká vůně plyne.
Hlavinku svou něžnou
toužně k nebi vznáší,
stkvoucí jeho bělosť
hříchu temno plaší.
Božský zahradníček
na kvítka se dívá,
milosti své rosou
všechny pozalívá.
A ta kvítka milá
jsoutě kvítka ctností,
ze všech nejvzácnější:
Lilie nevinnosti!