Jasná noc – a touha sladkobolná
srdcem mým a hrudí mou se plíží;
ač mi spánek truchlé oko tíží,
k okenku mne vede noha volná. –
Aj toť krása šírém po nebesku!
Miliony světel viz jak září
na posvátném nebes na oltáři,
ve hvězdném se oko ztápí lesku!
A mne touha po domovu ruší?
Aj, zde tentýž Bůh, a nebes krása
věkoslávu jeho všude hlásá –
v nebi vlasť jest spravedlivých duší!