Skip to content
1846–1903

Tré hlasů. (II.)

Vilém Ambrož

Klamný svět več naději svou skládá? V slabý um a smyslů lahody; od nich pravé čeká svobody – však jen zhoubné sítě sobě spřádá.

Kdo se pravé Krista víry zhostí, u Boha kdo neždá ochrany, tomu rozum nedá obrany proti matné ducha zoufalosti.

S hůry jen, kde božská vládne ruka, Pramoudrosť kde světům vévodí, ztad se lidské plémě obrodí, ztad jen léky pro lidská jsou muka.

Svornou buďme tedy vezdy družbou, z mátohy ať země okřeje, spása lidstva naší budiž tužbou, heslem buď: hlas svaté naděje!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Tré hlasů. (II.) · Vilém Ambrož · Poetry Cove