Skip to content
1846–1903

Křížová cesta. (VII.)

Vilém Ambrož

Na rameno kříže břímě klada bolem zmožen klesá Člověk-Bůh, tak jej tíží lidstva hříchů dluh, že již opět ve prach země padá.

Krve proud se mocně řine s čela, tím však milosrdí nebudí; luza krutostí se ostudí, záští nenasytnou rozechvělá.

Takto Kristu nový vkládá kříž, do hříchu kdo opět upadá; kdo se v novou víže hříchu tíž, toho mine duše omlada.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Křížová cesta. (VII.) · Vilém Ambrož · Poetry Cove