S bolem patří svatá Veronika
na tvář Krista krví zbrocenou;
krokem chvatným chátrou srocenou
k božskému až Mistru statně vniká.
Roušku v posvátnou mu klade ruku,
krve valný proud si stírá Pán;
Veronice odměnou byl dán
obraz Páně lásky na záruku.
Obraz Boží – duše člověka;
proto mírniž všude lidský žal;
v nebi, aj, tvář Boží odvěká
mzdou jest tomu, kdo se smiloval.