Pod potupným kříže svého dřevem
Kristus zemdlen klesá v země prach;
zbarví zemi svaté krve nach –
žasni duše nad bolným to zjevem!
On, jenž slovem světy v dráhy víže,
jehož moře burné slyší hlas,
jemuž podrobil se slunce jas –
klesá tíží výkupného kříže!
Našich hříchů na kříži lpí dluh,
na něm proviny, jež páchá svět;
proto mocný k zemi klesá Bůh,
proto v prach se kloní jeho ret.