Otevřte se brány věkověčna Říma,
zvučte zvony zvukem blahověstným!
Slavská čeleď průvodem se čestným
béře tam, kde svatý Cyrill dřímá.
Lásky hřivnu stádce Methodovo skládá;
Slávů slavných světošírý strom,
neskolený dosud zhoubných od pohrom
k jednotě a síle větve spřádá.
Věkům odoláš! Vždyť kypré tvoje půdy,
do nichž pouštíš mocné kořeny,
nemohou býť jedem zmořeny –
strážcem tvým, aj, mohutný Lev z Judy!
O kéž jedné víry blahonosná míza
rozproudí se ve tvé útrobě,
by se nesklonilo týmě porobě,
a tě svárů nezhlodala hlíza!
V bujné zeleni se koruna tvá zjeví,
bohatých pak církvi sešleš plodů,
ve tvém stínu blažném slavských rodů
jazyky se v jedny spojí chvalozpěvy!