Když se hodné dítky kladou
na noc do své postýlky,
sesýlá Bůh s nebes výšin
na zem svaté andílky.
A když perutí se dotknou
umdleného dítka víček,
usmívá se ve snu libém
jako s nebe andělíček.
Andělíčci sladce pějí
o Ježíšku, o nebi,
dítko ve snu rájem vodí
k trůnu božské veleby.
Jak to plaje, jak to září
v blahém dítka obličeji –
snad to všichni andělíčci
z dětských tváříček se smějí?