Mnohé věky nyla kletá země,
ráje ztraceného hledal lid,
nevešel však v srdce jeho klid,
až mu spása vzešla ve Betlémě.
Tenkrát lidské zajásalo plémě,
že mu opět v nebi schystán byt;
nyní však i rajských slastí syt
mnohý hrdé k nebi vznáší témě.
Přeběda! – Aj budeť příští Páně,
plamenný až vzejde kříže znak,
až svá těla vydá zemská schráně.
Tehdy hrdých bol se neztiší,
k nebi však se zvedne ctnostných zrak:
Přijď, ó přijdiž, božský Ježíši!