Ještě jednou slzý plným okem
Zbíhám, vlasti drahá, strany tvé.
Měj se dobře, pole přemilé!
Měj se dobře! – Jáť jdu těžkým krokem!
Květné louky! vyť se v nové s rokem
Oblečete roucho spanilé,
Libý proudu! ty vždy vlny své
S chřestem uzříš técy volným tokem.
Mé však růže v tváři denně vadnou,
Vstehně sýla klesá, – žíly chladnou,
Aniž více zkvetne jaro mé,
Když mi vrstvy sněhu na leb padnou.
Měj se dobře, vlasti! – Kraje tvé
Slunce živ, a láska prsy mé!