Co jest člověk? co jest život jeho?
Stín jest člověk, život jeho sen. –
Od hvězd spadlá jiskra Božství jen
Můž mu půjčit bytu skutečného.
Sletěl blesk: a bělmo s pošmourného
Oka padá, mrak se mění v den.
Sletěl blesk: a srdce vře, až ven
Proud se cytů vroucných valí z něho.
Světlo, světlo, to jej z spaní budí,
Vznáší k hvězdné nebes výsosti:
Láska, ta ho stezkou milosti
Zmrtvé říše v ráje květlé pudí. –
O, jenžs pravým obou ctitelem –
Buď y mým vždy věrným přítelem!