Zpustnul hrad a z hrdé báně
Postýlá kolkolem stráně
Padající kamení;
Vlasti má! toť listí z tvého
Stromu časně odkvětlého,
Dlouhé zimy znamení.
Ano dlouhé! a kdy přejde,
Kdy ti jaro zase vzejde,
To ví Pánbůh sám:
Ale ať jen vzejde zase,
Třeba i po dlouhém čase,
Jen když vzejde nám! –